Latinskoamerická hudba se stává v posledních letech stále oblíbenější a oblíbenější ve zdejších končinách. S blížícím se létem se v rádiích často setkáváme s latinskoamerickými písněmi novodobých interpretů, které nám navodí příjemnou náladu a dokáží nás na kratičký okamžik přenést do dusného latinskoamerického klubu, kde se popíjí Tequilla a tančí v rytmu salsy.

Hlavní myšlenkou techna je směs perkusí, basů a doplňujících zvuků, které mají udávat rovný a velmi vyrazný rytmus. Techno je hudební styl určený k tanci, čemuž odpovídá také jeho struktura - změny v setu či skladbě nejsou převratné, ale vývoj je zřetelný.

Jeden z nejpomalejších rytmických stylů vůbec. Rychlost R&B se pohybuje okolo 60 BPM dosahujíc tak méně než polovinu rychlosti běžné elektronické skladby. Jedná so o velmi rytmicky založený žánr s řádnou podporou vokálů, nejčastěji rappovaných, a to dokonce i v ženské formě. Pomalé klouzavé bicí s hlubokým basákem podporuje neméně hluboká basa. Důraz na vokály je opravdu velký, autoři R&B skladeb je různě efektují, překrývají, navzájem doplňují, zpěváci/zpěvačky tvoří dvojhlasy střídaná působivými sóly, atd.

Tento velmi pomalý rytmický hudební žánr má zázemí především za oceánem, nicméně kvalitní triphopoví a hiphopoví producenti se vyskytují i u nás, v sousedním Polsku či na Slovensku. BPM se pohybuje okolo 80 - 100 úderů za minutu, přičemž bicí jsou tím, co skladbě dominuje. Pomalý houpavý rytmus podpořený hlubokou basou vytváří klidnou a pohodovou atmosféru v klidném, ale o to výraznějším rytmu.

Patrně nejznámější, nejrozšířenější a v současnosti nejoblíbenější hudební styl. Obliba trance spočívá v důrazu na melodičnost, jednoduchost a rytmus. Tranceové skladby nebývají stavbou nijak vyjímečně propracované a často využívají opakujících se a provařených prvků, přesto se však tento žánr na vrcholu. Proč?